.10 věcí, co mi zlepšují náladu

kos na stromě

Rána bych zrušil. Objem vynaložené energie, požadované k opuštění vyhřáté postele za tmy většinou ani omylem neodpovídá těm bezva stimulům, které na nás čekají "tam venku" (zima, bouřka, kafe, lidi). Člověk se musí upnout k čemukoli, co zavání aspoň trošku pozitivním prožitkem. Zrovna teď mám strašný problém s probouzením a s naprostou absencí chuti zvedat se z brlohu. Nechápu, čím to je, když teď už přece má být to "jaro" s tou "energií", ale cítím to ALL the time. Takže článek o nenápadné motivaci si sem píšu hlavně pro sebe. Ale je možné, že se tyto poznatky budou hodit i někomu jinému, kdo ještě pořád vězí jednou nohou v pasti zimního spánku a marně hledá v realitě nějaké barvy. Většina těch věcí nic nestojí - a ty, co jo, ty stojí za to:

1. ptáčci

Uvědomila jsem si to před čtrnácti dny uprostřed lesa na chatě. Od té doby, co přišlo období světla, neustále slyším ptáčky. Ve dne v noci se ozývají, překřikují se a vyprávějí si legendy. Je to úžasné. Někdy minutu stojím na ulici a naprosto záměrně myslím jenom na ptáčky. Přes cestu mi skáčou vrabci a přes zavřené okno slyším, jak ze dvora pronikavě trylkuje kos. Vlaštovčí děti zase dělají pípípípípípípípí. U Svitavy jsem zahlídla ledňáčka. To znamená, že voda je čistá a žijou v ní ryby. To je pozitivní.

2. překotně rostoucí zeleň všude

Párkrát zapršelo a na všech těch hnědých a šedých věcech se najednou hemží lístečky. Ponuré pruty na ulici se najednou obalily zářivě zelenou, za každým druhým domem svítí zlatý déšť. Ta proměna je prudká a naprosto nádherná. Jdu po ulici, myslím na povinnosti a najednou se totálně zapomenu u rozkvetlého keře. V noci kvetou stromy a omamně od nich voní celé ulice. No a kos pořád zpívá.


3. můj puntíkovaný deštník

Yay, mám zářivě nebesky modrý deštník s puntíky. Nějak náhodně se mi sešly okolnosti a tudíž jsem si nekoupila si ani černý, ani fialový jako obvykle. Ta barva je krásně svítivá a ani mě díky tomu ta bouřka už tolik neštve.

4. červené vlasy

Pokud to ještě náhodou někdo nečetl a není dostatečně zahlcen updaty z této mojí osobní oblasti, je načase to napravit. Od apríla mám červené vlasy a je to SUPER. A už nejsou "jen" standardně drogérkově vínové, mahagónové nebo odrostle zrzavé... teď je to svítivá červeň Poppy Red od Directions. Miluju to! Je to krásné a správné, ať už jsem na školním srazu, v restauraci, v čajovně i v bance. Sama sobě se líbím a nakoplo to mou psychiku k výšinám. Nechápu, proč jsem tuhle věc neudělala dřív:)

5. obrázky věcí, co jsem vytvořila

Tyhle obrázky si schovávám v kategorii "ukaž dílnu". Když je člověk naštvanej, zklamanej a má pocit, že snad nikdy v životě nezvládl nic dobrýho, je načase se ohlédnout a opravit se, protože to tak není.

6. google street view

Někdy jezdím po pomyslných silnicích a prohlížím si místa, která znám, místa, která už nejsou a hlavně místa, která bych ráda viděla. Ve spojení s projektem Panoramio, kam přispěl mnoha fotoúlovky pan bratr, jde o naprosto unikátní trip planner. Většinou to začne tím, že se chci podívat, jaký přesně má vztah támhleta řeka či budova s tou miniaturní zastávkou vlaku, kde se dá vystoupit... Pak se o hodinu později přistihnu, jak se projíždím virtuálním autem mezi rybníky a zírám do lesů. Zafixuju si tím polohu věcí v prostoru, což mi coby totálně nepraktické lamě bez orientačního smyslu docela pomáhá - a hned mám o argument víc, proč na plánovanou výpravu nutně vyrazit IRL.

7. ovocné saláty

Tohle je úžasné samo o sobě a nepotřebuje to komentář. Su kaloň. I v čajovně.

8. parfémy

Krysy mi za tohle zase vynadají, protože je většinou štvu, když příliš intenzivně voním, ale: jsem značnej ouchyl přes parfémy. (Nutno podotknout, že můj poslední úlovek, sladkou Flowerbomb, se ze mně snaží olízat. Nedivím se!) Mezi moje další stálice, které mi vždycky zpříjemní náladu, patří Cristian Lacroix Rouge a Red Door Velvet. Hodně muziky za málo peněz a dobrou náladu nabídne i miniaturka Poire Caramel z Yves Rocher. Chcete něco přírodního? Skořice a hřebíček provoní celý pokoj a vydrží viset v prostoru celé dny.

9. dělat věci divně

Sedět půl hodiny v hroznu rozjařených dětí a zírat do fontány na duhu.
Mít každou tkaničku jinou, jednu zelenou a druhou filajovou.
Jít desetiminutovou trasu hodinu, protože musím !nutně! fotit kytišky.
Vyrazit překotně na otočku do Prahy na koncert nebo výstavu, protože zrovna MŮŽU.
Sedět na vysoké zdi a psát báseň.
Vstát, až se mi bude chtít a povídat si do noci.
Čichat k věcem :)

10. těšit se

Těšení se je naprosto esenciální. Nezajímá mě, jestli to na konci vyjde nebo nevyjde. Potřebuju mít vizi, pocit smyslu, perspektivu. Těším se na srazy, na kafe a dort s kamarádkou, na koncerty, na výlet na vzdálenou zříceninu, na pivo se spolužákem, na cestu vlakem, na oběd k babičce. Těším se, že si dám ráno kafe u KofiKofi a že si vyfotím květy na stromě u zastávky, kde vystupuju cestou k doktorce. Těším se, protože cítím, že žiju.


Hezký článek o věcech, které jí dodávají energii, napsala také OptiMystique:
http://opti-mystique.blog.cz/1603/o-nabirani-nove-energie

Komentáře

Znovu musím zopakovat, tohle je tak úžasný a pozitivní článek! Takových není nikdy dost! A moc ráda si je pročítám a nabírám energii a radost z toho, co pomáhá ostatním. Je to motivující a inspirativní a zároveň to člověku tak nějak automaticky vytvoří úsměv na tváři. A to je prostě krásné. ♥

Taky se sem ráda chodím poveselit, moc díky!

Přidat komentář