.holky s holkama: sebrané spisy

cupcake

V minulém roce mi prošla rukama spousta náušnic a náhrdelníků pro tzv. lidi z internetu. Myslela jsem si, že je dobrý nápad follownout na Twitteru své zákazníky, aby měli v případě potřeby/problému možnost mi napsat soukromou zprávu. Zapomněla jsem, jaká jsem v otázce followerů konzerva. Pokud někoho sleduji, zpravidla to tak zůstává po celé roky. To nemusí (a může) být zajímavé po informační stránce jako celek (víte, jak působíte na internetu? a proč vlastně sledujete tu nebo tamtu osobu?). Ale někdy mám chuť to celé zahodit, neb z lidí lezou nesmysly. A to nejen v době voleb.

Tento text je slepencem neuspořádaných dojmů.

• Nevyznám se v parlamentu ani v motorových vozidlech. Nečtu zpravodajské servery ani komentáře pod články. Když sedím a čtu si, může to být kniha, okoun, různé zajímavé blogy v rss nebo poslední dobou třeba tumblr. Beru to jako takové noviny ke kafi, rozdíl je v tom, že jsem si je poskládala sama. Budou tam texty o umělecké tvorbě, inspirativních lidech, o tom, jak dělat obrázky a jak bojovat se životem, aby byl lepší. Hodně věcí, co mě zajímají, stvořily jiné ženy a dívky. O jiných autorech a jejich pohlaví nevím nic. Jsem ale na internetu, tady můžu být i pes.

• Na internetech vyrůstá další generace dětí, jejichž pohled na svět je absolutně jiný. Vemte třeba svou třídu na základce a invertujte ji. V tomto světě není zájem o výtvarné umění a tzv. humanitní vědy chápán jako "ta horší polovina". Fakt, že máte pocity, není slabost. Pokud jste "odlišní", dostane se vám pochopení. Tolerance je zřejmě k dispozici zdarma a pro všechny: pro holky, snědé holky, trans holky, gaye, fantazáky, furry, introverty, punkery, vegany, alergiky, genderfluid, lidi s depresí, lidi s poruchou příjmu potravy, lidi, co si nějak ubližují a touží přestat. Lidi, co se nehodí do žádné ze škatulek a jsou z toho nešťastní. Nejsou dokonalí, nejsou takoví, jak je rodiče chtěli, ale jejich úroveň vzájemné podpory je fascinující. Vidím v tom postoji budoucnost.

• Občas si dělám srandu z češtin a tak můžete v textu narazit na informaci, že jsem něco udělal a jsem z toho nadšen. "Znamená to něco???" Ne, vůbec ne. Budu předpokládat, že čtenář není debil, čte pořádně a porozumí z kontextu, že jsem nativně holka. Pozor: to, že je někdo zjevně fyzicky slabší, neznačí, že je automaticky "blbější" a tak ho můžeme praštit, osahávat nebo ignorovat.

• Při překládání anglických textů do češtiny narážím na zkostnatělé návyky tohoto jazyka. Například ty zvláštní výrazy typu hudebnice, závodnice, vědkyně. Jakkoli prapodivné je užívati těchto nezvyklých slov, je to způsob, jak vyjádřit, čím se daná osoba zabývá a definovat její "tolik potřebné" pohlaví, aby nám čtenář rozuměl, aniž bychom museli její jméno nějak deformovat přechylováním. Nesnáším to a byla bych ráda, kdybychom to v budoucnu vymýtili. Ano, zřejmě bude nutné začít psát trochu jinak, květnatěji, mozkem. Jolieová a Leeová, pls stop.

• Strašně nerada se vymezuju, nesnáším vybírání "jedné strany", ale pokud mám přijít na to, co vlastně jsem, zřejmě budu muset eliminovat to, co v žádném případě být nechci. Jak mi kdysi řekl jeden milý: všechno souvisí se vším. Pokud se mnou chcete komunikovat, vyvarujte se prosím intolerantních a nenávistných komentářů, jakož i dehonestujících sdělení o tom, jak jsou baby blbé. Na to nejsem zvědavá. Děkuji za pozornost.

Přidat komentář