.mikromyš Amazonka z děcáku

myšička

Vždycky, když se mě někdo ptal, kde sehnat potkánka, říkala jsem - jdi se podívat na inzerci chovatelů na http://kralici.cz/potkani nebo na weby různých chovatelských stanic (máme dobré osobní zkušenosti s Mouseville, LMG Rattery, Nippyland, Iletis - všechno krásní, hodní mazlíčci). Kup si mládě od prověřeného zdroje, bude už zvyklé na lidský kontakt. Potkany ze zveráků nebrat, samička bude z 90% těhotná a kdoví, co přinese domů za svrab... No, člověk míní a krysivost mění. Dnes jsem přinesla domů husky princeznu nazvanou Amazonka von Zverák a fakt si nemyslím, že ji hodlám někdy někomu vracet. O zarputilých ujištěních, že rozhodně nehodlám mít doma víc než čtyři pět šest potkanů... škoda mluvit.

Poznámka na úvod: Nikomu, kdo nemá s chovem potkanů zkušenosti, bych odběr mimin ze zverimexu nedoporučovala, protože problém se smíšenou hromadou obou pohlaví nebo kožními problémy je fakt častý. Na druhou stranu neplatí, že každý ňufátek z děcáku musí být nutně neurotická bestie. Původně jsem dostala povolení, že můžu přinést domů jednu zrzavou nebo flekatou potvůrku, flekatice nakonec vyhrála. Vidíte, jak je ta krysa zjevně zrzavá, že ano...? "Technicky zrzavá!" Haha, ve skutečnosti je to bílé s černohnědým pruhem přes záda (vypadá jak jogurt politý čokoládou s jemnými stříbrnými chloupky sem a tam) a na obličeji má krásný, téměř pravidelný husky znak. Takové tmavé vlásky s ofinkou na bílé tvářičce. Amazonka - Amy.



Potkany jsem ve zverimexu pozorovala dva dny po sobě vždy aspoň dvacet minut a pokoušela jsem se odhadnout, kdo by mohl stát za to. Mými kandidátkami byly nejprve dvě hnědozrzavobílé flekatice, ale pak jsem zjistila, že jedna moc nereaguje na okolí a druhá se naopak s ostatními prala a kousala je do ocasů. Další dva aktivní krásní zrzouni byli bohužel oba kluci. Zato mě zaujala jedna hnědobílá husky samice, která ke mně opakovaně přiběhla, prohlížela si mě přes sklo, pak vždycky někam odběhla, někoho převrátila na záda, přiběhla, upravila se, utekla se najíst a zase se vrátila. Při osobním kontaktu se slečnou prodavačkou jsem si tudíž nechala asi pět nebo šest myší postupně naskládat na ramena a pozorovala jsem, jak se budou chovat. Některé zdrhly hned, jak jsem se na ně pokusila sáhnout, jedna mi... ehm, posrala prsa... a další mi automaticky zalezla za krk a objala mě ocasem. "Ta si vás vybrala!" říká slečna a jde hledat papírové utěrky :D... Po návratu vysvětluje, že právě tato samička se jí osobně nejvíc líbí, při každém krmení si ji pomazlí a když přijde někdo nakupovat krmení pro hroznýše, tak tuhle nikdy nedá. Bingo.

Myšička byla o fous větší než moje předchozí favoritky, ale měla krásnou srst, nikde žádné škrábance ani vešky, papala očividně s chutí, v kolektivu byla aktivní a na lidskou ruku reagovala s klidem. Věk jsme odhadli přibližně na 2,5 měsíce - je možné, že se narodila někdy začátkem června. Moje devátá krysa je tedy první, o které vůbec nevím, odkud přišla a neznám ani její rodokmen. Bleskomyš ale taky neměla průkaz původu s výpisem předků a je to přitom nejhodnější ňuch na světě a láska... takže se nedá spoléhat jen na papír, ale i na osobní přitažlivost a mezikryské vztahy ;)


Kompletní fotoalbum zde.

Při psaní tohoto článku mi Amazonka sedí na rameně v takovém měkoučkém polospánku a občas něco povídá ("to ti dělá jazykovou korekturu!" - Křivochcálek) nebo si upšíkne. To pšíkání mě zaujalo - má trochu vlhký čumáček, snad je to jen z té blbé podestýlky nebo z náhlé změny prostředí. Obecně se doporučuje po přinesení několik dnů/týdnů držet miminko v karanténě, aby se nemohly šířit nemoci nebo breberky. Zvířátko tedy ubytujeme v nějaké přepravce či domečku poblíž hlavní klece s rozlícenou smečkou (která samozřejmě VÍ, že někdo přišel!) a po čase je začneme opatrně seznamovat. Obvykle to dělám postupně, potkávají se u mě na zádech a když se perou, jdou od sebe. Zpravidla se při tomto rituálu hezky vyjasní, kdo je v kleci největší alfasamice (naštvaně funí a dává malým provokujícím mláďatům největší facky) - aktuálně zde vládne Meriela neboli Kanálnice. Bleskomyš se mrňat zastává v roli babičky - za jejího života už proběhlo podobné seznamování asi pětkrát, takže to má fakt na háku.


Obecná doporučení při nákupu krysátek z děcáku tedy jsou:

• Vždycky si pořizujeme alespoň dvě zvířátka stejného pohlaví - nebo totéž, co už doma máme. Osamělý jedinec ztrácí sociální dovednosti, chřadne a může mít i psychické problémy. Proč nesmí být potkan sám?
• Samici a samce nedáváme NIKDY dohromady. Potkanky jsou schopny zabřeznout už po pár týdnech života. Březost může být u mladých samiček riskantní a nosit 15 miminek zpátky do zveráku na zkrmení? To je špatný plán.
• Myšička si musí navyknout na člověka. Ve zverimexu se nemají čas mazlit s každým a prostě tak trochu očekávám, že tam nějaká drobná neurózka bude, i když jsem měla štěstí na přátelskou, absolutně nekousavou holčičku. O ochočování zverákových potkanů např. zde a zde.
• Mládě je vhodné po přinesení domů prohlédnout, prohlédnout mu kůži (škrábance?) srst (breberky?), čumáček (rýma?)... Potkánci nemuseli být ještě nikdy veterinárně ošetřeni, ve zverimexu se víceméně počítá se zkrmením. Naplánujeme si preventivní prohlídku u zvěrolékaře.
• Zjistíme, zda umí kryska pít z napaječky, nebo jen z misky na vodu. Mláďata od chovatelů umí v drtivé převaze používat napaječku, louskat ořechy, chodit na záchod slušně do rohu atd., dítko z děcáku zřejmě doteď pilo vodu z misky. Amy má v domečku napaječku, ale pořádně nevím, jestli to s ní umí, takže dostala ještě kus pomeranče, aby si doplnila po dlouhém dni vodu. Okamžitě však zareagovala na suchý chleba a už se cpe.
• Otestujeme, zda krysa nekouše. Někteří jedinci jsou potvory a hryznou si do vás, jiné by to ani nenapadlo, i když jim strkáte prst do pusy. Krmte své krysy prsty namočenými v jogurtu, dejte jim olíznout sýr a pomerančovou šťávu, nechte je si uvědomit, že tohle je ruka a ne kousek masíčka. Kašovité pokrmy budou z ruky konzumovány opatrněji, zvěř se naučí, že nemá být zbrklá a začne si dávat pozor. Lze aplikovat i na strkání prstů/jídla skrze mříže klece - taky si zvyknou. Rychlost adaptace však záleží hlavně na povaze. U nás už dneska nikdo nikoho nekouše, pokud ho tedy nešťouchnete rozespalého prstem do oka. (Kousla bych taky!)
• Jedno z nejlepších řešení situace s hysterickou myší je strčit si ji pod tričko. Zabírá úplně na každého. Bleskomyška byla v mládí šílený nervák, neustále někam strašně utíkala a jedině zasunutí do trika ji uklidnilo. To, že je to už dobré, jsem poznala, až mi usnula na zádech a ze spaní začala čůrat. Amy má zjevně divoké sny, mele se mi tady na zádech, zatímco píšu, co chvíli sebou trhne, zamlaská, přehodí si nožky, strčí mi koneček ocasu do nosu, frkne nebo zanadává. Ale myslím, že se z toho dostanem.

Komentáře

Máš krásnou ňufavou potku a pobavila jsem u popisu hledání té správné myši :D. Tak ať to malá zmákne a rozlícená smečka přijme novou ségru v míru s minimem oškubané srsti :).

Obrázek uživatele rionka

Trin: Smečka je nakonec naprosto v klidu, přijali ji během pár dní a učí mýýš olizovat napaječku a odnášet nejlepší kusy jídla rychle do domečku... ale ta malá mrcha si strašně navykla, že je pořád s nimi a při vyndávání z klece (= hrůza, samota!) mi příšerně nadává :D tak sprostou mýýš jsme ještě neměli, povídá mi jedním dechem ty nejhorší sprosťárny z děcáku a ještě se tomu směje. Já jsem se napřed skoro bála, že jí něco je, dýchací problémy snad?..... ale NE, vždy prská, jen když něco chci, jinak je chudinka pubertální zcela zdráva. :D

Obrázek uživatele rionka

Podle dnešního parazitologického vyšetření na veterině už víme, že Amy nemá žádné parazity a ani se nezdá, že by byla těhotná, navíc začala konečně všechny olizovat a je ohromně společenská - takže krysa z děcáku byla v tomto případě win-win a hrozně mě těší, že se s ní můžu seznamovat!

Tak to je dobrá zpráva, že je vše v cajku (oops, ať žije má včasná reakce, áno). Naše první myš z děcáku byla jedna z těch neurotických a kousavých a nakonec se z ní stala ňuňu krysa, která měla všechno na háku, i když nikdy nepřestala pšíkat. Zásluha neteře, která se nechala ochotně ohlodávat dokud to mladou nepřešlo. Chodila po lidech a sbírala dobroty, nic jí nevyvedlo z míry a když se přestěhovala k nám i s mimčama, všechno zmákla levou zadní. Je to hodně o spolupráci člověk-myš. Takže ať se i nadále s novou očičkatou spoulubydlou daří a přináší ti samou radost :).

Obrázek uživatele rionka

Trin: děkujeme :) já na nějaké včasné reakce moc nedám, i rok je imho stále k věci. hehe

Přidat komentář