.rozhovor: 10 otázek pro... @rionka

10 otázek pro rionku

Tento rozhovor publikoval @jiproch dne 2.3.2016 v rámci projektu "10 otázek pro..." na svém webu http://eprofa.blogspot.cz/.

Ahoj přátelé a kamarádi. Pomalu se blíží dvouleté výročí posledního rozhovoru projektu 10 otázek pro... a protože jsem nostalgický, stále jsem v sobě hledal sílu, která by mě vrátila do kolotoče otázek a odpovědí s uživateli Twitteru. Sama náhoda tomu chtěla, že jsem to nebyl já, kdo se rozhodl a řekl si: "Jdu zase do toho a začnu!", ale mail, který jednoho dne našel cestu do mojí schránky. Připomněl mi, že "sláva" 10 otázek pro... stále trvá, že jsou mezi námi lidi, kteří je čtou, ale hlavně, že je spousta uživatelů, kterým 10 otázek pro... pomohlo najít zajímavé lidi a kterým 10 otázek pro... Pardon, musel jsem si utřít slzu u oka. :-D Ten mail mě nakopnul a aby nezůstalo zase jen u slov, rovnou jsem autora pozval k rozhovoru a ona moje pozvání přijala. Přátelé, kamarádi, po dvou letech je tu opět 10 otázek pro...!

.fotky: předjaro na Petrově

Petrov

Plánovala jsem jet do Prahy na koncert, ale akce byla bohužel na poslední chvíli zrušena. Co s načatým odpolednem? Ležet v posteli můžu jindy... I popadla jsem Fotův stroj a šla ven. Neměla jsem žádný konkrétní plán, kam vyrazit, ale venku bylo zrovna krásně sluníčkově. Fialky v Maloměřicích budou až v dubnu, Obřany jsou lepší v létě. Napadlo mě, že se po letech zase podívám na Petrov. Jezdím kolem něj doslova každý den, ale už aspoň pět let jsem se tam nebyla pořádně projít.

.inspirátor: prchavá díla, žhnoucí momenty

západ slunce nad Lomem

Umění moderní doby může být nesrozumitelné. Ale někdy dokáže amorfní struktura zaútočit na naše smysly nesmyslně nádherným způsobem. Uznávám a obdivuji roky zakonzervované statické postupy historické architektury, ale moderní design mě v poslední době naplňuje něčím, co naši předkové nikdy nemohli zakusit. Jsou to hrátky se světlem, odrazy, úhly, náhodami, s prostorem a časem. Jsou to věci, které by naší profesorce dějin výtvarné kultury nesedly do žádné z jejích vycizelovaných škatulek. Ani socha, ani malba, ani ryba, ani rak. Jenom radost prostě.

.inspirátor: o vílách a o dětství... možná

Ivunec v podzimním Olomouci, 2015

Jsem obrázkovej druh. Inspirace může přijít jakýmikoli kanály, mám obrovskou potřebu vnímat čichem, hmatem, chutí, sluchem i čtením. Nejsilněji ale reaguji na obrazy a taky se jimi nejčastěji vyjadřuji. Je zajímavé obrátit se ke svým kořenům, můžou trochu napovědět na marné otázky, kdo vlastně jsme. Nedávno jsem začala komunikovat s @jiproch a dávat dohromady potenciální odpovědi na jeho 10 otázek pro... (už to není překvapení a brzy se dozvíme víc :)). Je to ohromně zajímavé! Nikdy jsem nebyla v pozici toho, kdo odpovídá na interview, vždycky se lidí jen sama vyptávám na nesmysle. Člověka v opačné pozici náhle napadají věci, které ještě nikdy nahlas neřekl. Například odpověď na otázku, čím jsme chtěli "být" jako malí. (A proč nejsme?)

.souhra náhod: Inheritance, Makrohang, Brno, Praha a tma

Makrohang - poster

INHERITANCE /CZ, SK/ + MAKROHANG /HU/
17.2.2016, Bajkazyl Brno
18.2.2016, Basement bar, Praha

je právě 19:38. rajčata, tma, teplíčko. sedim v čajovně a účelově se snažím zapomenout na zubařku a na účtenku. jím a studuju písmenka od líné dity a konceptuální projekty fotografa Vespertine, který žije s jednou z mých oblíbených Vodnářek, Kerli. prý chystá nové songy. najednou mi v zorném poli přistane email od Viktora. "čau, potvrzuju, dneska máš akreditaci v bajkazylu." wtf? ale já tam nic nechtěl!

.hudba: playlist roku 2015

Halestorm, Praha 2015

Tohle už bude poslední nostalgičníkový člán o minulém roce, slibuju! Nej... písničky jsem si ale chtěla někam shrnout už dávno. Když mě můj oblíbený časák požádal, zda bych přihodila do mlejna svoje top desky za poslední rok, trochu jsem se zarazila. Hudební oblast jsem totiž od léta trochu flákala, na novinky příliš nejsem (nejde-li o koncerty či hyperoblíbené projekty, které sleduju neustále) a spíše mívám tendence objevovat skvělé desky až po dekádě hnití. V minulém roce se ale našlo pár nesporných klenotů, o kterých byste asi chtěli vědět. Samozřejmě skoro ve všech z nich působí holky.

.fotky: zimní zahrada

Štědrý den - momentka přes zadní okno autobusu

Sedmadvacátý prosinec, prý. Ale jako by byl pořád ještě podzim. Vzduchem se nesou vůně tlejícího listí, kůry a kouře, krajina je idylicky ozářená červánky, skoro byste čekali, že ze svahu seběhne horda dětí se psy a v jednom chumlu přeletí přes lávku nad potokem. Ves je ale přes Vánoce skoro vylidněná. Kdysi obrovské kopce jakoby se za ta léta scvrkly a kdysi malé keříky vzrostly a překryly známý výhled neznámou matérií. Stromky zhoustly a zakryly holé kopce zčernalé dávným požárem. Krajina se za dvacet let přemodeluje, stokrát se obalí listím a zase opadá. Nikoho by nikdy nenapadlo, jak moc se kraj jeho dětství dokáže změnit.

.úspěšné dokončeniny 1/2016

 Le rayon vert

Mám jednu strašnou vlastnost, která je asi dobře známá všem Vodníkům: neustále mě napadají nové nápady a načínám nové projekty, ale mám obrovský problém věci dokončovat. Proto jsem se letos zařekla, že každý měsíc chci něco úspěšně dovést do konce. Doděláme-li věc, přestane se povalovat v naší operační paměti coby povinnost ("mělo by se..."!) a promění se v uspokojivý pocit. Myslím, že tohohle pocitu potřebuju víc.

Co se mi povedlo dokončit v lednu 2016?

.fotky: noční výprava na střechu vodárny

silnice

Den po Štědrém večeru ještě pořád ani trochu nemrzlo. Byl spíše takový podzim, nad studeným údolím se vznášela nenápadná mlha a tmou problíkávaly světla nedaleké obce. Rionek a Kňák si sbalili foťáky, kapesníky, stativ, rukavice a hroznový cukr a vypravili se na noční procházku s plánem vyfotit nějakou tu mlhu a podívat se na rozsvícený vánoční stromeček. Vydali jsme se do kopců, prolezli roštím, prošli se po poli a vyšplhali na budovu vodárny (nevím, jak se ta budova jmenuje doopravdy, ale říkáme jí vodárna a prokazatelně v ní šumí voda), z níž jsme čumákovali a fotili okolojedoucí auta na dlouhatánský čas.
Vánoční stromeček se zhasnul jen chvilku předtím, než jsme k němu dorazili.
Mlha nebyla.
TAG ŇYC.

.co jsem četla v minulém roce: knižní výzva

Léto s Pratchettem

Ještě pořád je leden, měsíc souhrnů a nadšeneckých blablapostů o tom, jak budeme v novém roce lepčí! Především, všichni bychom měli číst knihy. Čtení nás přenáší do jiných světů, kultivuje jazyk a podporuje buňky zodpovědné za grafomanii a slovokrut. Mám to ráda a proto jsem si postupně sepsala seznam knih, které jsem přečetla a dočetla v předchozím roce.

.papírový twíty: opožděný #vanocnipohled a PF2016

pohlednice

Fakt bych mohla ty vánoční pohlednice řešit trochu dřív, říkám si už třetí rok, když jako vždy v lednu dotiskuju příslušné kartičky s barevnými obrázky, jakož i neustále zapomínám dokupovat známky. Jenže já prostě mívám konce roku trvale a beznadějně zasekaný i přes pokročilý time management. No a Česká pošta tyhle time věci už vůbec neumí managovat, jak tak vidím. Takže se nedivte, až se na vás ještě v následujícím týdnu ještě vysype můj #vanocnipohled.

.jak rionka kreslila 30: od léta do zimy #kreslim30

on caturday we wear cats

V srpnu 2015 jsem v přehnaně optimistické náladě začala kreslit "výzvu" #kreslim30 (původ zde). Tušila jsem, že to zřejmě nedokážu dodržet a postovat tzv. každý den, protože mám nepravidelnou pracovní dobu, nepravidelnou náladu, někdy nemám chuť komunikovat s lidmi a někdy prostě po splnění povinností toužím už jen spát. Konec roku byl trochu šílenější, než jsem čekala (v návalu úkolů, nikoli v pařbách). Výzvu jsem nakonec dokončila až včera 6.1.2016 - předtím bohužel nebyl čas, nálada ani chuť kreslit. Ale jak už jsem loni psala, je lepší pozdě a nakřivo než nikdy.

Většina lidí si po dokončení 365ky a podobných sérií pokládá otázku, zda v dalším období pokračovat. Bolinka mi včera položila rozhodující dotaz: Vidím v tom posledním 30/30 možný zárodek další 1/30?

.očičkatosti jdou do světa

leden je tu

Už pár pátků si tu syslím reference a fotky spokojených uživatelů, jimž na stole, na krku či v kapšiškách přistála nějaká ta očičkatost. Je moc hezký vidět, do jakých koutů světa se moje obrázky v nejrůznějších podobách dostávají. Začala jsem si je pro dobrý pocit věšet na ocickatost.cz pod tagem Očičkatost na cestách. Tento seznam není v žádném případě konečný a snad se časem rozroste.

.náhodné snímky z 1. ledna: hepy meow år!

leden v Brně

Na Silvestra bylo standardně černo a omrzlo. Cestou k poštovní schránce jsem nepotkala ani atom sněhu. Prvního ledna jsme se ale náhle probudili do bílého světa. Po mocném nočním ohňostroji Krno zahalil - zřejmě - jakýsi podivný radioaktivní spad. Celé město je vylidněné. Na Mifkově jsem cestou do práce potkala ve sněhu dvě rukavice a na Nových sadech srolovanou ponožku, takže usuzuji, že se na trase osmičky rozpadl na prvočinitele nějaký člověk. Doufám, že nebude platit "jak na Nový rok, tak po celý rok", protože by to znamenalo, že bude furt strašná zima, práce a snaha cosi marně narychlo fotit, když zrovna někam spěchám. Zní to vlastně docela realisticky, že :)

Galerie • 2016 01 01 - Nový rok v Krně [7 fotek]

.pf 2016: puntíkatá zima s velikýma očima

vánoční pohled: KUK!

Jaký byl uplynulý rok?

Překvapil mě. Tolik barev a kontrastů a nečekaných dojmů. Přemýšlela jsem, kterým obrázkem to nejlíp vystihnout. Mám se snažit narychlo načmárat něco nového, i když vůbec nemám čas? Nebo použít něco, co už všichni znají a je to určitě vokoukaný?

Na podzim a v zimě jste mě zahrnuli pozorností a mnoho z vás projevilo zájem o můj kreslený očičkatý kalendář. Nikdy by mě nenapadlo, že věci, které namaluju, vážně osloví tolik lidí. Děkuji vám za zájem a za podporu. PF 2016 ode dneška začíná opět existovat i jako papírový #vanocnipohled, je na něm zářijová víla Hellen a někteří z vás jej brzy najdou i ve schránce. Vývojové kroky uvidíte níže - tentokrát v podobě blikajícího gifu :)

Stránky

Přihlásit se k odběru rionkový blog RSS