.sněhánky: svět namodro

Podolí

další příspěvek z cyklu "náhodné snímky z". obrázky vyfoceny tentokrát zcela náhodně většinou z okna autobusu, protože bylo v ten moment strašně hezky. i když se to později opět změnilo ve vánici a zas naopak atd. atd. vlastně to byl krásný den.

umělecký záměr je opět modrý, fleki includet ×.×

.v blansku je prý divná voda, říkali

Kruhy + Inheritance + Anne M. Christiansen, Muzikograf, Blansko
Fotogalerie: http://galerie.rionka.cz/thumbnails.php?album=238 [39 fotek]

Tohle by mohl být dobrý rok, říkám si, když dělám další pomyslný vryp do pomyslného sloupku u postele, němého svědka sobotních kocáků. V Blansku se prý nic neděje, říkali. V Blansku je prý divná voda. Nikdo tam nebydlí, potoky tečou do kopce a tak. Ještě že tam postavili ten Muzikograf.

.malé pouliční obrazy

tiffany lampy

Na začátku zimy začaly uprostřed města vyrůstat vánoční trhy. Ulicemi se proplétali spěchající kamkolijdoucí s tvářemi červenými od svařáku. Na rohu mezi nesmyslnou prodejnou růžového oblečení a nesmyslnou prodejnou černého oblečení seděl mladý kluk a hrál na hang drum. Je to taková oválná dunící mnohozvučně kovová věc, na kterou se hraje úderem prstů a dlaní. Z každé strany zní jinak.

.knižní výzva 2015: dvacet knih a ať víš, co je v nich!

dvacet knih

Předsevzetí! První řetězovka v roce 2015 by měla být chytrá, hezká, sexy a podnětná, takže to musí být Knižní výzva. Pořádá ji slečna Ells. Na tuhle legraci jsem poprvé narazila na blogu u evanescentní duše Elizabeth. Nu, zrovna před rokem mě začalo štvát, že už tolik nečtu. Četba je totiž třeba! Uklidňuje, těší, bystří a kultivuje jazyk, woe.

.fotky: Tata Bojs v Brně - křest vinylu "Strana A" na Flédě

Tata Bojs v Brně 2014

Resty z prosince 2014 jsou pořád lepší než resty z ledna 2012, že... A tak plním slib a zveřejňuji fotky z křestu Tata Bojs, který se odehrál 16.12.2014 v Brně na Flédě. Nenapadlo mě, že se z výchozího stavu "tak jó, zajdu, i když znám jenom čtyři písničky" dostanu do všeobecné fanouškovsky veselé nálady tak rychle. A přitom absolutně nealko. Bylo to super, kluci jsou zábavní, s publikem to umí a při osobním setkání byli příjemní a pohodoví. Když hodili pokřtěný (čti: třemi zelenými laserovými paprsky protknutý) vinyl do davu, Syslinka se za ním neohroženě vrhla a ulovila ho. A pak si ho nechala podepsat a ještě se vyfotila s Bublajsem. Fangirl dreams.

.jak našly Letokruhy konečně své místo

Kruhy [2015] EP I

V březnu 2013 jsem chtěla vypadnout z města a strávit jaro daleko na vrchovině. Hahahá. Všude byly metry sněhu a tak jsem nakonec všechny ty dny strávila kreslením u kamen. Bylo to úžasný. Není tam skoro žádný signál, takže internet lezl jako slimák a o nějakých reakcích na své fotky a obrázky jsem se dozvěděla až po návratu. Tento obraz s letokruhy měl ale docela pěknou odezvu. Pamatujete si ho ještě? Stal se z něho cover pro dobrou desku.

ahoj, jak jste se sem dostali?

.mlha přede mnou, mlha za mnou

Brno v mlze

První fotky roku 2015 vznikly v Krně v pátek 2. ledna krátce po šesté hodině ranní cestou do práce. Bylo to krásné ráno, i když mi ta neustálá tma už leze na nervy. Až si zase budu chtít stěžovat na šílené šumy u foťáku, vzpomenu si na to, co dělá Nexus 7 ve tmě. Budeme dělat, že je to "umělecký záměr", heh.

[ celé album ]

.street art: nuff said

Obrázkový post. Už jsem si to odložila na twytrech, ale líbí se mi to, takže si to strčím ještě sem do šuplíčku na urbex a street art. Lokace: podchod u zastávky Novolíšeňská. Je tam spousta dalších zajímavých kreseb. Fotil Nexus 7, barevná úprava v Aviary. Text je myslím velmi... accurate.

.první den roku s patnáctkou: ahoj

deníček

Vida, první blogpost s tagem 2015. Tož vitaj. Budeme si rozumět?

Na twitterech se včera rozjela akce #zhodnot2014. Lidé dokážou do 140 znaků vměstnat víc než dvojnásobek dní. Nevím, jak to dokážou, nestačí mi to. S některými ale pochopitelně instantně souhlasím...

.duhovej most pro malou stříbrnou myšičku

Quintina, Myš myšové barvy

Před týdnem jsem z náhlého popudu nafotila pár fotek s malou Myší myšové barvy alias princeznou Kvikýnou (Quintinou) z LMG. Tehdy už trochu pokašlávala, takže dostávala Fenistil a jitrocelový sirup a posledních pár dní to dokonce vypadalo, že se její stav zlepšuje. Bohužel jsem ji včera našla vychladlou v pelíšku a tak žádné další "lepší" fotky už nikdy nebudou. Šedomyšiška měla teprve 10 měsíců a 10 dní, krysí Smrť se zastavil opravdu brzo.

.vánoční pohled + PF 2015: modrá zima

zimní krajina

Zimní krajina na mém letošním #vanocnipohled & PF 2015 skutečně existuje - obrázek jsem nakreslila před dvěma zimami nedaleko Olešnice, je to statek nedaleko rybníka. Tehdy byl březen, ale nikdo by to neuhodl. Všude byly metry sněhu. Na vánoční přání se snad nic nehodí lépe :)

Počet příjemců mého vánočního pohledu se z původních "hmm, tak pětadvacet nebo třicet by stačilo" dostal na "ježíšmarjá, ještě dva a bude to čtyřicet". Děkuji moc za zájem, pohlednice teprve včera vylezly ze stroje a dnes či zítra je budu postupně rozesílat. Těším se na reakce!

P.S. Použitý font se jmenuje příznačně Rat Infested Mailbox. Krysy v poště, kdo by to byl čekal... *<:3 ))~~~

.noční vlak

noční vlak

Náhodné snímky z nádraží: poslední noční vlak na Blansko.

Existují případy, kdy může být zrnitý, nepřirozeně zbarevný snímek s fleky a vinětou až za roh ideálním komunikačním nástrojem. Například při vzpomínání, toulavých náladách, fotografování poslední koleje... and wanderlust in general.

.zakletý hrad

náhrdelník s holčičkou

"V rukou držela v papíru zabalenou knihu; na obálce měla skvrnu od kávy a co list, to oslí ucho. Předčítala nahlas hlubokým hlasem, který se zvedal nad monotónní předení stovky koček. Byl jich plný pokoj, bělejších než vosk visící z ramen lustru, vosk ležící ve zlomcích na stole s ptačím zobem. Bělejší než polštáře na posteli. Seděly všude."
-- Mervyn Peake: Gormenghast, Argo 2004

.fotky: Icon For Hire + Hollywood Undead, Praha

Icon For Hire - Praha 2014

Od poloviny listopadu nestíhám vůbec nic a můj kalendář je past vedle pasti, ale Icon For Hire jsem vidět musela. Americká kapela s ukecanou hyperaktivní ex-růžovovlasou (nyní skoro černovlasou) zpěvačkou a návrhářkou Ariel se u mě během posledních 12 měsíců vyšvihla z pozice "omg, to nejde poslouchat" na "omg, to nutně potřebuju vidět" a tak jsem si zřejmě jako jediná vystála chumel sedmnáctiletých hipstrů před vchodem jen proto, abych si mohla ve druhé řadě zaskotačit na pekelný šestipísňový set skvělé předkapely a pak vypadnout. Po vydýchání a napití pochopitelně trvám na tom, že by měli mít delší setlist, ale málem jsem vepředu zdechla, asi stárnu. Praha prý byla naprosto bestiální, říkala Ariel, a desetiminutový pokec po vystoupení s předáním barevného dárečku a se společnou fotkou rozhodně stál za to, i když jsem kvůli tomu prošvihla noční vlak, zabloudila, vybily se mi všechny telefony a domů jsem se vrátila až v sedm ráno. Samozřejmě, že při skákání a lapání po dechu jsem nemohla nafotit tak dobré fotky jako při slušném stání na balkónku během vystoupení Hollywood Undead, ale YOLO.

Stránky

Přihlásit se k odběru rionkový blog RSS