.Lindsey Stirling, Praha, 20.10.2014: pět a půl rozmazaných fotek z koncertu

Lindsey Stirling

V pondělí 20.10.2014 vystoupila dubstepová houslistka Lindsey Stirling poprvé v Praze v malé sportovní hale na Výstavišti (bývalá Incheba arena, dnes se to jmenuje zas po jiném sponzorovi - však vy víte, kterou myslím). Vzhledem k rozměrům celé akce, rostoucímu počtu zájemců o lístky a pravděpodobným požadavkům Lindseyina technického týmu se ani nedivím, že organizátoři nakonec místo Roxy zvolili větší prostor, ale Incheba je bohužel při větším zalidnění něco jako peklo na kolečkách.

.so lonely

prší

Rozprselo se. V podchodu pod hlavnim nadrazim sedi drobna hnedovlasa divka s utlym copem na rameni. Prostoru plni jeji hlas, vznasi se a nehmotne rezonuje mezi rezavejicimi odpadkaci a kusy kartonu. "So lonely, so lonely... so lonely." Sedi na obalu od kytary, pri zpevu privira oci. Pred ni naskladane noty, na nich kupa drobnych, vsechno spis omylem, cely vyjev jakoby sem ani nepatril.

.o Skořičce a Zrzečce: ňuňuhistorie a krysoučasnost

Skořička - Antonietta z Mouseville

Ty dvě krásné krysí sestry pocházely z CHS Mouseville a jmenovaly se Antonietta (ta skořicová) a Annushka (ta světle zrzavá, tzv. topaz). Byly tak malinký - vždycky jsou! Přepravka čekala na stole v práci a kolega se mě ohromeně zeptal, jestli teda, i když potkany vlastně nenávidí, by si náhodou nemohl sáhnout... Miminkovská srst je takové heboučké chmýří, člověk se z toho celý rozňuňá. David samozřejmě taky. Nebylo divu, světlejší kryska se stydlivě schovávala, zatímco ta tmavší strašně zvědavě vystrkovala hlavičku a rozhlížela se z přepravky. Moc jim to slušelo.

.hlava

hlava

takže včera zase. nevím, kdy to bylo naposled, snad někdy začátkem léta, od té doby až do včerejška ticho po pěšině. jeden aspoň vidí, že to není vedrem. ani zimou. ani kouřením. ani jídlem. čím? co mám v hlavě?

poprvé to bylo myslím v juliánově na ulici, před maturitou jsem měla strašný stavy beze spánku a bez jídla, zato s plnou palbou nervů. myslela jsem si, že je to některou z těch prvních věcí. bylo hnusně, zima, chcalo. čekala jsem na autobus, že pojedu do školy, a najednou se mi oči otočily dovnitř a spadla jsem na dlažbu. rozsekla jsem si hlavu, odvezla mě sanitka, dívala jsem se, jak se mi z čela řine krev a přemítala jsem, jestli teď budu vypadat jako Harry Potter. celý den mi dělali různé testy, jestli vidím, cítím a reaguju na klepání do kolena a nakonec mě propustili s třemi švy na čele. jako Harry Potter stále nevypadám.

.fotky: Afterdark Fair 2014 - Desdemona, Riwaa Nerona a další

Desdemona

Časy brněnských Gothic Party už jsou dávno fuč (pamětníci zavzpomínají na černé oční linky a Brooklyn před deseti lety, ahaha), ale v Krně i Praze mezitím vyrostla nová generace metalových/gotických/dárk/LARP/viktoriánských lidí, kteří začali pořádat vlastní akce, mnohdy i s nečekanými a funkčními žánrovými přesahy. Festival a trh šperků a oděvních doplňků (ex-gotický jarmark) Afterdark Fair měl letos druhé narozeniny a nahromadila se tam nehorázná spousta lidí, takže věřím, že to byl úspěch a dočkáme se dalšího ročníku.

.babí léto 2014: plenér, hlína, louky, láska

horici svicka
En plein air (French pronunciation: ​[ɑ̃ plɛn ɛʁ]) is a French expression which means „in the open air“ and is particularly used to describe the act of painting outdoors, which is also called peinture sur le motif („painting on the ground“) in French.“
[zdroj]

Plenér, tedy malování na koleně přímo v lese; občas houby, občas trakaře; vítr a listí ve vlasech, sto škrábanců a dvě stě kousanců, všude fleky od barvy, mnoho přečtených knih, textura dřeva v rukou, rozpálená kamna, třísky, bláto, kapky barev, kreslení na posedu, kulatý měsíc, bouřka, jetel, ostružiny, rybník.

.o Bleskomyšce ♥

slečna Bleskomyš pije čaj

Těšila jsem se, že sem budu moct napsat, jak jsme bravurně zvládli zákeřné onemocnění, ale realita rozhodla jinak. Ta nemoc se vynořila prakticky ze dne na den, odložili jsme kvůli tomu odjezd na dovolenou. Bleskomyš nikdy neměla žádné problémy ani nádor a proto jsem si toho, že se schovává v rohu a kuckavě sípá, všimla hned. Na poslech jí pískalo na plicích. Diagnóza z dnešní cca 12. hodiny zněla: pravděpodobný zánět dolních cest dýchacích, doprovázený šelestem na srdci.

.random: wish/todo list

pořád moc práce a málo času. tak jenom kdybych náhodou zapomněla.
soon!

.i don't need to touch the sky

pár momentů těsně po bouřce mezi zmoknutím a odjezdem domů.
"nad hlavou" a "pod nohama", říkáte? vždyť je to všechno stejný.




trochu si tu z toho poslední dobou dělám tumblr. cože?
[ album ]


.mikromyš Amazonka z děcáku

myšička

Vždycky, když se mě někdo ptal, kde sehnat potkánka, říkala jsem - jdi se podívat na inzerci chovatelů na http://kralici.cz/potkani nebo na weby různých chovatelských stanic (máme dobré osobní zkušenosti s Mouseville, LMG Rattery, Nippyland, Iletis - všechno krásní, hodní mazlíčci). Kup si mládě od prověřeného zdroje, bude už zvyklé na lidský kontakt. Potkany ze zveráků nebrat, samička bude z 90% těhotná a kdoví, co přinese domů za svrab... No, člověk míní a krysivost mění. Dnes jsem přinesla domů husky princeznu nazvanou Amazonka von Zverák a fakt si nemyslím, že ji hodlám někdy někomu vracet. O zarputilých ujištěních, že rozhodně nehodlám mít doma víc než čtyři pět šest potkanů... škoda mluvit.

.slečna s parůžky aneb Flaeve aneb Jelenice

obrazek_rudovlaska

Obraz, který jsem dnes chtěla zmínit, vznikl už v březnu 2014. V konečném stavu, s nímž jsem spokojena, je už asi dva měsíce. Jen se o tom mimo moji hlavu dosud nějak nemuvilo. Ne, že by to bylo divné, že - nedávno jsem dokončila kresbu, načatou v srpnu 2013 a v šuplíku je ještě pořád odložen remix jedné skvělé věci z roku 2007nebokolik.

co nosíte statisticky nejčastěji?

.telefonní budka v 1:2,35

telefonní budka na hlaváku + pár věcí/dojmů zachycených jednoho letního dne a ořezaných na úchylnej formát. hrátky s kapesními fotokurvítky přímo na ulici. víte ještě, co je telefonní budka? pamatujete telefonní karty?
pro zvídavé: formát těchto snímků je praštěný (1:2,35). proč? proč ne...

.pán

dneska jsem sla takhle po nadrazi, zirala na saliny a najednou pan. tyhle veci se asi moc nehodi psat na internety, ale chci si to nekam poznamenat. no, proste pan na vozicku, snazil se chudak rychle dojet ke dverim te saliny ve snizene casti, kola pohanel rukama. pak zjistil, ze vysunuta najezdni rampa je moc vysoko. jsem tam tak stala, v ruce kabelu s kostymem od sysly, chtelo se mne spat a do tehle preplnene saliny jsem vubec nastoupit nechtela, ale najednou slysim: hergot, to je strasne vysoko! no co, mam dve ruce, poustim kabelu a rikam panovi: dobry den, chcete kousek zatlacit? - jo, to bych byl moc rád. - tak moment, pockejte, ja mam sice houby silu, jsem holka, ale to zvladnem. bacha na berle. aaa jeste kousek doleva. a uz jsme tam. typka zaparkuju dovnitr na plosinu vedle nejakeho kocarku, optam se, jestli je vsechno v pohode, pan je v pohode a dekuje. salinar zatahuje rampu a chce zavrit dvere, tak rikam nashledanou, vyskocim ze saliny a ta odjede.

.náhodnádr

nádraží Krno dnes odpoledne. z velmi náhodného cyklu "náhodné snímky z..."


Stránky

Přihlásit se k odběru rionkový blog RSS