2014

Příliš mnoho nostalgičníků.

.fotky: Tata Bojs v Brně - křest vinylu "Strana A" na Flédě

Tata Bojs v Brně 2014

Resty z prosince 2014 jsou pořád lepší než resty z ledna 2012, že... A tak plním slib a zveřejňuji fotky z křestu Tata Bojs, který se odehrál 16.12.2014 v Brně na Flédě. Nenapadlo mě, že se z výchozího stavu "tak jó, zajdu, i když znám jenom čtyři písničky" dostanu do všeobecné fanouškovsky veselé nálady tak rychle. A přitom absolutně nealko. Bylo to super, kluci jsou zábavní, s publikem to umí a při osobním setkání byli příjemní a pohodoví. Když hodili pokřtěný (čti: třemi zelenými laserovými paprsky protknutý) vinyl do davu, Syslinka se za ním neohroženě vrhla a ulovila ho. A pak si ho nechala podepsat a ještě se vyfotila s Bublajsem. Fangirl dreams.

.duhovej most pro malou stříbrnou myšičku

Quintina, Myš myšové barvy

Před týdnem jsem z náhlého popudu nafotila pár fotek s malou Myší myšové barvy alias princeznou Kvikýnou (Quintinou) z LMG. Tehdy už trochu pokašlávala, takže dostávala Fenistil a jitrocelový sirup a posledních pár dní to dokonce vypadalo, že se její stav zlepšuje. Bohužel jsem ji včera našla vychladlou v pelíšku a tak žádné další "lepší" fotky už nikdy nebudou. Šedomyšiška měla teprve 10 měsíců a 10 dní, krysí Smrť se zastavil opravdu brzo.

.vánoční pohled + PF 2015: modrá zima

zimní krajina

Zimní krajina na mém letošním #vanocnipohled & PF 2015 skutečně existuje - obrázek jsem nakreslila před dvěma zimami nedaleko Olešnice, je to statek nedaleko rybníka. Tehdy byl březen, ale nikdo by to neuhodl. Všude byly metry sněhu. Na vánoční přání se snad nic nehodí lépe :)

Počet příjemců mého vánočního pohledu se z původních "hmm, tak pětadvacet nebo třicet by stačilo" dostal na "ježíšmarjá, ještě dva a bude to čtyřicet". Děkuji moc za zájem, pohlednice teprve včera vylezly ze stroje a dnes či zítra je budu postupně rozesílat. Těším se na reakce!

P.S. Použitý font se jmenuje příznačně Rat Infested Mailbox. Krysy v poště, kdo by to byl čekal... *<:3 ))~~~

.noční vlak

noční vlak

Náhodné snímky z nádraží: poslední noční vlak na Blansko.

Existují případy, kdy může být zrnitý, nepřirozeně zbarevný snímek s fleky a vinětou až za roh ideálním komunikačním nástrojem. Například při vzpomínání, toulavých náladách, fotografování poslední koleje... and wanderlust in general.

.zakletý hrad

náhrdelník s holčičkou

"V rukou držela v papíru zabalenou knihu; na obálce měla skvrnu od kávy a co list, to oslí ucho. Předčítala nahlas hlubokým hlasem, který se zvedal nad monotónní předení stovky koček. Byl jich plný pokoj, bělejších než vosk visící z ramen lustru, vosk ležící ve zlomcích na stole s ptačím zobem. Bělejší než polštáře na posteli. Seděly všude."
-- Mervyn Peake: Gormenghast, Argo 2004

.fotky: Icon For Hire + Hollywood Undead, Praha

Icon For Hire - Praha 2014

Od poloviny listopadu nestíhám vůbec nic a můj kalendář je past vedle pasti, ale Icon For Hire jsem vidět musela. Americká kapela s ukecanou hyperaktivní ex-růžovovlasou (nyní skoro černovlasou) zpěvačkou a návrhářkou Ariel se u mě během posledních 12 měsíců vyšvihla z pozice "omg, to nejde poslouchat" na "omg, to nutně potřebuju vidět" a tak jsem si zřejmě jako jediná vystála chumel sedmnáctiletých hipstrů před vchodem jen proto, abych si mohla ve druhé řadě zaskotačit na pekelný šestipísňový set skvělé předkapely a pak vypadnout. Po vydýchání a napití pochopitelně trvám na tom, že by měli mít delší setlist, ale málem jsem vepředu zdechla, asi stárnu. Praha prý byla naprosto bestiální, říkala Ariel, a desetiminutový pokec po vystoupení s předáním barevného dárečku a se společnou fotkou rozhodně stál za to, i když jsem kvůli tomu prošvihla noční vlak, zabloudila, vybily se mi všechny telefony a domů jsem se vrátila až v sedm ráno. Samozřejmě, že při skákání a lapání po dechu jsem nemohla nafotit tak dobré fotky jako při slušném stání na balkónku během vystoupení Hollywood Undead, ale YOLO.

.boro

jedna vzpomínková. aby se neztratila. K+M+B nad vchodem do dnes již neexistujícího legendárního brněnského klubu Boro.
foto 30.11.2014.

.fotky: Anglický ples Jane Austen in Brno - Northanger Nightmares, 2014

Úvodní fotka z plesu

Bylo to zábavné a tímto děkuji Kik, Karlovi i Mashe, že se mnou měli trpělivost, olol. Já totiž sice mám doma tři tuny fantaskního a historizujícího oděvu, ale tančit ve skutečnosti neumím, jen improvizuju do rytmu, hraju, že chápu postup a snažím se nešlapat ostatním na nohy. I tak to ale bylo super! Po prvotním šoku z vlastní trapnosti jsem si ten večer opravdu užila. Většina účastníků měla hezké, dobově odpovídající kostýmy (v zadání byl empír z období Jane Austen s případnou steampunkovou či halloweensky hororovou inspirací - http://janeaustenbrno.cz) a myslím, že já a Kik jsme se taky docela povedly - o fešném p. vojákovi nemluvě :D Ksichty included, ofkóz, ale nejradši mám asi ty různé taneční momentky. Hnědavé ladění je tam úmyslně, všechny fotky jsem totiž vymáchala v Earl Grey.

.archiv: nostalgické nekvalitní filtrované obrázky z podzimu 2012

podzim 2012
„We are not walking photocopiers. We are storytellers. We observe, we chose moments, we frame little slices of our world with our viewfinders.“ -- Damon Winter
[zdroj]

Před pár dny jsem se vrátila z krásné, podzimem hýřící krajiny. Zřejmě není náhoda, že jsem pak náhle narazila na jedny z prvních dosud nepublikovaných fotek z místa, které začínám považovat za svůj další domov. Nepublikované zůstaly především proto, že jsem tehdy zapomněla doma fotoaparát a zaznamenala jsem pouze pár momentů telefonem. Na místo jsem se samozřejmě o rok později vrátila a s příchodem prvních sněhů jsem nafotila tuhle krásnou sérii krajkovaných lístečků, kterou miluju. Přesto mě ale cosi nutí zveřejnit i ty mrzké telefonoviny ze Samhainu roku předešlého. Ve velkém formátu nestojí za mnoho (můj telefon byl IN v roce 2009), ale v malém ve mně vzbuzují nedefinovatelné zelenkavé pocity. Bylo to krásné mlhavé období a vznikly v něm moje hořící stromy, které se později změnily v první sadu papírových pohlednic.

.z kalendáře 2015 bude nakonec kalendář 2016

návrhy z března 2014

Začátkem roku se to zdálo na dosah, ale kalendáře se prodávají už od září a za rohem je konec roku, takže jsem se s konečnou platností rozhodla celý kalendářovitý projekt posunout na příští září. Ve skutečnosti to rozhodně není "o rok", spíš o půlku, protože budu muset dovymyslet, jak má vypadat tisk a vazba, což chce čas navíc. Snad to ještě někoho v té době bude zajímat. Důvodem toho posunu není, že bych přestala malovat. Naopak, myslím si, že poslední dobou maluju opravdu hodně, narozdíl od první poloviny roku, kdy jsem kreativně zdechla. Ale chtěla jsem, aby - když už to hodlám opravdu vytisknout na papír - byly všechny kresby v kalendáři To Pravé... a tak některé části předělávám, aby byly pravější :)

.Lindsey Stirling, Praha, 20.10.2014: pět a půl rozmazaných fotek z koncertu

Lindsey Stirling

V pondělí 20.10.2014 vystoupila dubstepová houslistka Lindsey Stirling poprvé v Praze v malé sportovní hale na Výstavišti (bývalá Incheba arena, dnes se to jmenuje zas po jiném sponzorovi - však vy víte, kterou myslím). Vzhledem k rozměrům celé akce, rostoucímu počtu zájemců o lístky a pravděpodobným požadavkům Lindseyina technického týmu se ani nedivím, že organizátoři nakonec místo Roxy zvolili větší prostor, ale Incheba je bohužel při větším zalidnění něco jako peklo na kolečkách.

.so lonely

prší

Rozprselo se. V podchodu pod hlavnim nadrazim sedi drobna hnedovlasa divka s utlym copem na rameni. Prostoru plni jeji hlas, vznasi se a nehmotne rezonuje mezi rezavejicimi odpadkaci a kusy kartonu. "So lonely, so lonely... so lonely." Sedi na obalu od kytary, pri zpevu privira oci. Pred ni naskladane noty, na nich kupa drobnych, vsechno spis omylem, cely vyjev jakoby sem ani nepatril.

.o Skořičce a Zrzečce: ňuňuhistorie a krysoučasnost

Skořička - Antonietta z Mouseville

Ty dvě krásné krysí sestry pocházely z CHS Mouseville a jmenovaly se Antonietta (ta skořicová) a Annushka (ta světle zrzavá, tzv. topaz). Byly tak malinký - vždycky jsou! Přepravka čekala na stole v práci a kolega se mě ohromeně zeptal, jestli teda, i když potkany vlastně nenávidí, by si náhodou nemohl sáhnout... Miminkovská srst je takové heboučké chmýří, člověk se z toho celý rozňuňá. David samozřejmě taky. Nebylo divu, světlejší kryska se stydlivě schovávala, zatímco ta tmavší strašně zvědavě vystrkovala hlavičku a rozhlížela se z přepravky. Moc jim to slušelo.

.hlava

hlava

takže včera zase. nevím, kdy to bylo naposled, snad někdy začátkem léta, od té doby až do včerejška ticho po pěšině. jeden aspoň vidí, že to není vedrem. ani zimou. ani kouřením. ani jídlem. čím? co mám v hlavě?

poprvé to bylo myslím v juliánově na ulici, před maturitou jsem měla strašný stavy beze spánku a bez jídla, zato s plnou palbou nervů. myslela jsem si, že je to některou z těch prvních věcí. bylo hnusně, zima, chcalo. čekala jsem na autobus, že pojedu do školy, a najednou se mi oči otočily dovnitř a spadla jsem na dlažbu. rozsekla jsem si hlavu, odvezla mě sanitka, dívala jsem se, jak se mi z čela řine krev a přemítala jsem, jestli teď budu vypadat jako Harry Potter. celý den mi dělali různé testy, jestli vidím, cítím a reaguju na klepání do kolena a nakonec mě propustili s třemi švy na čele. jako Harry Potter stále nevypadám.

.fotky: Afterdark Fair 2014 - Desdemona, Riwaa Nerona a další

Desdemona

Časy brněnských Gothic Party už jsou dávno fuč (pamětníci zavzpomínají na černé oční linky a Brooklyn před deseti lety, ahaha), ale v Krně i Praze mezitím vyrostla nová generace metalových/gotických/dárk/LARP/viktoriánských lidí, kteří začali pořádat vlastní akce, mnohdy i s nečekanými a funkčními žánrovými přesahy. Festival a trh šperků a oděvních doplňků (ex-gotický jarmark) Afterdark Fair měl letos druhé narozeniny a nahromadila se tam nehorázná spousta lidí, takže věřím, že to byl úspěch a dočkáme se dalšího ročníku.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - 2014