plenér

.jak rionka kreslila 30: od léta do zimy #kreslim30

on caturday we wear cats

V srpnu 2015 jsem v přehnaně optimistické náladě začala kreslit "výzvu" #kreslim30 (původ zde). Tušila jsem, že to zřejmě nedokážu dodržet a postovat tzv. každý den, protože mám nepravidelnou pracovní dobu, nepravidelnou náladu, někdy nemám chuť komunikovat s lidmi a někdy prostě po splnění povinností toužím už jen spát. Konec roku byl trochu šílenější, než jsem čekala (v návalu úkolů, nikoli v pařbách). Výzvu jsem nakonec dokončila až včera 6.1.2016 - předtím bohužel nebyl čas, nálada ani chuť kreslit. Ale jak už jsem loni psala, je lepší pozdě a nakřivo než nikdy.

Většina lidí si po dokončení 365ky a podobných sérií pokládá otázku, zda v dalším období pokračovat. Bolinka mi včera položila rozhodující dotaz: Vidím v tom posledním 30/30 možný zárodek další 1/30?

.tajemná zahrada: strom, list, světlo, stín, bod, čas, prostor

suchý list na mokrém papíře

Dočasný design tvořený pomíjivými materiály moc neumím vytvářet - mám tendenci minulost spíš konzervovat a katalogizovat, takže se přirozeně snažím rozpadu díla zabránit. Například tím, že ho zvěčním pomocí trvalejší technologie - vyfocené jídlo samozřejmě není totéž co pravé jídlo, které můžete očichat a dotknout se ho, ale jeho otisk zůstane v historii mnohem déle. Zachovat všechny vlastnosti pochopitelně není možné. Padající listí nad mou hlavou byl okamžik v čase, který se nedal reálně zachytit; lísteček, co mi spadl na výkres, už ale dokážu vyfotit. Jeho hmatatelná podstata se časem rozpadne, fotka by ho ale - dokud se nerozpadne tenhle server - mohla přečkat.

.minimal i

fialková kytička

Málo signálu. Málo světla. Málo dřeva. Málo čokoládiček. Málo dopravního spojení. Málo možností výběru. Zní to, jako bych si stěžovala? Ale kdepak, dnes si tu sepisuji výhody, ba snad až superlativa. Trávím už třetí den v kraji, kde lišky dávají dobrou noc a veškeré prvky terénu skládají se z kopců a tmy. Dnes jsem podnikla výpravu za doplněním zásob, neboť v domečku chyběly esenciální doplňky, jako např. sůl, rohlíky, mýdlo, sirky a věnečky kakaové; to je ale všecko. Skoro celý zbytek týdne teď můžu prožít v téměř-tichu (skvík skvík, ozvalo se hned na zápraží) na okraji moravského lesa.

.předjaro 2015: tam, kde prší na bledule a protoklíče

bříza

Tady jsou nějaké obrázky z minulého týdne. Moravská vrchovina je záludná - je jedno, jestli se jdete projít po Blanensku nebo po Olešnicku, vždycky je tam tak o deset stupňů míň, než v Krně. Dny tudíž ubíhaly převážně ve znamení mokra za límcem, četby a teplého čaje. Skoro celou dobu bylo zataženo, ale na fotkách to není moc poznat. Jsou to spíš takové pocity než nějaká "ucelená reportáž". Barevnost převažuje hodněmodrá a jarnězelená, takže jaro je asi opravdu tady. Po dlouhé době jsem něco nafotila i (pseudo)černobílým okem. Mám z nich radost.

.zapomenuté jaro: petrklíčení 2013

petrklíče

Kdybyste se mě zeptali, co poslední dobou nejčastěji dělám (třemi slovy), odpověděla bych zřejmě: čekám na jaro. Jen těžko můžu v plochém počítačovém věku bez příchuti necítit ten vlahý vítr a nemyslet od klávesnice na třepetající se listí bříz a rozfoukaný popel v ohništi. Které místo na světě považujete za "domov"?

.babí léto 2014: plenér, hlína, louky, láska

horici svicka
En plein air (French pronunciation: ​[ɑ̃ plɛn ɛʁ]) is a French expression which means „in the open air“ and is particularly used to describe the act of painting outdoors, which is also called peinture sur le motif („painting on the ground“) in French.“
[zdroj]

Plenér, tedy malování na koleně přímo v lese; občas houby, občas trakaře; vítr a listí ve vlasech, sto škrábanců a dvě stě kousanců, všude fleky od barvy, mnoho přečtených knih, textura dřeva v rukou, rozpálená kamna, třísky, bláto, kapky barev, kreslení na posedu, kulatý měsíc, bouřka, jetel, ostružiny, rybník.

Přihlásit se k odběru RSS - plenér