psaní_fikce

.most

levitace

Stáli jsme vedle sebe v prostoru a viseli vytřeštěnýma očima jeden na druhém s vědomím, že on ví, že to vím a vice versa. Nebylo pochyb, pořád to fungovalo. Ve druhé třetině mostu bylo takové místo ještě jedno. Náhle tam končila gravitace - a začínala levitace.

O tom mostu se vyprávělo už dlouho. Ne, že by se mi to ještě nikdy nestalo... ale létání bylo pokaždé velmi osamělou záležitostí. Nad mořem nebo pod hvězdami, vždycky o samotě. Kdo by vám to taky uvěřil? Že jste pozorovali západ slunce shora? Že jste se střemhlav řítili k hladině moře, užívali si vichr ve vlasech a zastavili se těsně nad hladinou, takže na vás na poslední chvíli šplíchla jen lehká sprška? Ale prosím vás.

Přihlásit se k odběru RSS - psaní_fikce