red hair

.obrazový průvodce: moje přípravy na Pustinu #asocial

návrhy post-apo kostýmu na larp

Červen - červenec 2016. LARP, návrhy kostýmů, šití, práce s kůží, design, kresba, post-apokalyptické úpravy, vlasy a ksichty... Těšení je převelikou součástí potěšení :)

.úspěšné dokončeniny 4 & 5/2016

pouť v Podolí

↑ foto: Zatnaktel

Dubnovou dokončeninu jsem nějak nezvládla publikovat. Před měsícem jsem se cítila poněkud neschopně, vyčerpaně a jen těžko se mi hledalo něco, co bych považovala za podařené, i když jsem se aktivně snažila vyhledávat věci, co mi dělají radost. Je fascinující, jak dokáže změna úhlu pohledu zamávat s psychikou a to na obě strany. Dnes mi to ale asi dává smysl a zvládla jsem to dobře.

.10 věcí, co mi zlepšují náladu

kos na stromě

Rána bych zrušil. Objem vynaložené energie, požadované k opuštění vyhřáté postele za tmy většinou ani omylem neodpovídá těm bezva stimulům, které na nás čekají "tam venku" (zima, bouřka, kafe, lidi). Člověk se musí upnout k čemukoli, co zavání aspoň trošku pozitivním prožitkem. Zrovna teď mám strašný problém s probouzením a s naprostou absencí chuti zvedat se z brlohu. Nechápu, čím to je, když teď už přece má být to "jaro" s tou "energií", ale cítím to ALL the time. Takže článek o nenápadné motivaci si sem píšu hlavně pro sebe. Ale je možné, že se tyto poznatky budou hodit i někomu jinému, kdo ještě pořád vězí jednou nohou v pasti zimního spánku a marně hledá v realitě nějaké barvy. Většina těch věcí nic nestojí - a ty, co jo, ty stojí za to:

.úspěšné dokončeniny 3/2016

rozkvétající poupě podléšky

někdy je strašně těžké přestat se motat ve vlastní hlavě a uvědomit si, že se vlastně máme dobře. že máme docela stabilní nerozpadlou střechu nad hlavou, tak akorát v peněžence, krásné vlasy a v telefonu mapu se spoustou míst, která se těší na zkoumání a focení. že si můžeme oblíknout, co nás napadne, nikdo tady nestřílí a večery začínají být dlouhé, teplé a růžové. že doma na mě čekají roztomilé čumáčky a rozdělané obrázky. že na světě existují lidi, kteří oceňují, co dělám, mají mě rádi a nikdy by se ke mně nechovali sprostě. že uvnitř sebe mám fantastické věci, díky kterým za určité konstelace okolností můžu způsobit, že můj svět bude na chvíli taky fantastický. někdy je čas tak akorát na to, abych si zrekapitulovala, jak moc věcí se vlastně podařilo.

co jsem úspěšně prožila a dokončila v březnu?

.třídní sraz po deseti letech

hromadné foto třídy 4.V

Včera proběhl třídní sraz s maturitním ročníkem po deseti letech. Někteří nemohli přijít, někteří kojili a někteří brzo utekli, ale přesto jsme se sešli v deseti lidech (silné játro) a bylo to přátelské, příjemné a nostalgické. Ačkoli by nás to v šestnácti nenapadlo, jsme v podstatě pořád stejní, jen někteří získali nová jména nebo se jim narodily děti. Vypadáme čímdál stejně. Překvapivě větší část z nás stále maluje, fotí nebo se jinou formou věnuje umění či designu. Asi jsme skutečně byli "poslední silnej ročník", jak nám kdysi vyhrožovali, haha. Stali jsme se kancelářskými krysami, rukodělnými výtvarnicemi, učitelkami a lektorkami, manažerkami, technology i matkami. Bylo fajn se potkat, je to celé takové mírně hořkosladké, ale velmi příjemné. Někteří z toho měli pocit, jako bychom měli jít zítra zase do školy :)

.užitečný seznam: předsevzetí 2016

rionka, 2011

Předsevzetí se můžou zdát jako zbytečnost, pokud máte pětiminutový attention span jako já a zapomínáte vzápětí i to, kam jste si položili všechny své diáře a nákupní seznamy. Osobnímu vývoji se ale nedá uniknout a některé věci se mi náhle dějí i přesto, že bych vyvinula jakékoli úsilí, tak proč se z toho zpětně neradovat. Takže si jednou za rok sepíšu věci, co bych ráda zvládla a další rok se divím, co jsem to minule plácala. Musím říct, že letos se mi to i přes různé náhodné klacíky pod nohama celkem dařilo. Tož hej:

Přihlásit se k odběru RSS - red hair