stromy

.fotky: jaro ztracené v lese

jaro na vrchovině

Bydlím a žiju v prostředí, které generuje skoro neustálý hluk. Člověku to většinou nepřijde. Hučení strojů, kvrkání počítačů, rourácení v trubkách, davy lidí neustále opakujících slovo "rebarbora", telefony. Pak přijde den ticha, v jehož kontextu jsou předchozí vjemy až nesnesitelné. Naštěstí existují i jiné, potěšující vjemy. Ptačí zpěv, jeden hned po ránu a jiný k večeru, když krajina usíná. Ptačí zpěv při nošení dřeva na oheň a další při mazání chleba. Žabičky. Vítr v korunách stromů a kapky deště na schodech. Zvuky, které dělají rozjařené potkaní holky při komunikaci. Štěkot psů a smích dětí v ozvěně z vedlejšího údolí. Žbluňkání, které uslyšíte, když dost dlouho sedíte u rybníka. Sovy, káňata, srnci a lišky, co dávají dobrou noc. Šumění nočního lesa na jedné straně a po chvíli stejná odpověď toho naproti.

2016 03 19 - 23 předjaro na lomu [49 fotek]

.fotky: zimní zahrada

Štědrý den - momentka přes zadní okno autobusu

Sedmadvacátý prosinec, prý. Ale jako by byl pořád ještě podzim. Vzduchem se nesou vůně tlejícího listí, kůry a kouře, krajina je idylicky ozářená červánky, skoro byste čekali, že ze svahu seběhne horda dětí se psy a v jednom chumlu přeletí přes lávku nad potokem. Ves je ale přes Vánoce skoro vylidněná. Kdysi obrovské kopce jakoby se za ta léta scvrkly a kdysi malé keříky vzrostly a překryly známý výhled neznámou matérií. Stromky zhoustly a zakryly holé kopce zčernalé dávným požárem. Krajina se za dvacet let přemodeluje, stokrát se obalí listím a zase opadá. Nikoho by nikdy nenapadlo, jak moc se kraj jeho dětství dokáže změnit.

.jak rionka kreslila 30: od léta do zimy #kreslim30

on caturday we wear cats

V srpnu 2015 jsem v přehnaně optimistické náladě začala kreslit "výzvu" #kreslim30 (původ zde). Tušila jsem, že to zřejmě nedokážu dodržet a postovat tzv. každý den, protože mám nepravidelnou pracovní dobu, nepravidelnou náladu, někdy nemám chuť komunikovat s lidmi a někdy prostě po splnění povinností toužím už jen spát. Konec roku byl trochu šílenější, než jsem čekala (v návalu úkolů, nikoli v pařbách). Výzvu jsem nakonec dokončila až včera 6.1.2016 - předtím bohužel nebyl čas, nálada ani chuť kreslit. Ale jak už jsem loni psala, je lepší pozdě a nakřivo než nikdy.

Většina lidí si po dokončení 365ky a podobných sérií pokládá otázku, zda v dalším období pokračovat. Bolinka mi včera položila rozhodující dotaz: Vidím v tom posledním 30/30 možný zárodek další 1/30?

.fotky: až na kraj světa

mlhy v Krně

V sobotu jsem šla navštívit babičku až na kraj světa do Podolí... a bylo to zatím asi nejmlhavější den roku. Nebo aspoň nejmlhavější den, co do mě zatím narazil. Aleje stromů se ztrácely v bělavém oparu a za každým dalším stromem a lampou to vypadalo, že dál už nic není. Narozdíl od jara, léta či podzimu mě v zimě moc nenapadá, co fotit, protože obvyklé kýčovitě hezké obrazy s romanticky zasněženými vesničkami v bahnitém Krně příliš nevídám (a spíš se tedy v tomto období soustředím na přebírání archivů a zimní spánek), ale tohle mě bavilo. Rozkošné, náladové, heboučké a malinko hororové. Úžasné stromotvary a tenké zmrzlé prstíčky.

.strom sem, strom tam

strom z roku 2004

Včera jsem nakreslila strom. Dlouho mi nic nakreslit nešlo, takže jsem z něj měla docela radost, i když byl divný a trochu rozpačitý. Rostly z něj ale oči, což beru jako pozitivum. Pár lidí se v reakci snažilo naznačit cosi o psychiatrii - ráda bych tedy oficiálně uvedla, že můj psycholog ze mě v poslední době radost má a rodiče jsou v pohodě, děkujeme za optání.

.mlha přede mnou, mlha za mnou

Brno v mlze

První fotky roku 2015 vznikly v Krně v pátek 2. ledna krátce po šesté hodině ranní cestou do práce. Bylo to krásné ráno, i když mi ta neustálá tma už leze na nervy. Až si zase budu chtít stěžovat na šílené šumy u foťáku, vzpomenu si na to, co dělá Nexus 7 ve tmě. Budeme dělat, že je to "umělecký záměr", heh.

[ celé album ]

.jste magor? nakreslete strom!

strom

"Nakresli strom, poznám, jaký jsi a uhádnu, jaký máš vztah ke svojí rodině," objevuje se čas od času na různých mystických blogískách pubertálních elfek a čarodějek, které si chtějí přivydělat. Dokonce se prý takové rozbory začínají dělat i na pracovních pohovorech. Asi aby zjistili s předstihem, že jste psychopat. Artur Dent White Dog byl prý požádán o kresbičku oblíbeného zvířátka - to bych asi byla v háji, protože bych musela namalovat klubko pěti krys s čumáčky a pacinkami a to není zrovna hned, víme? O zaručeně positivním psycho-kryso-dojmu na budoucího zaměstnavatele nemluvě.

Přihlásit se k odběru RSS - stromy