Vitka

.tkalcovny, střepy, diskety a lásky

továrna

Počátkem září jsem se podruhé vypravila na průzkum opuštěné továrny Vitka, tentokrát z "druhé strany", se stativem, časovou rezervou a trochu větším srdcem v kalhotách. Zaskočilo mě hned několik věcí. Areál je nejen nehorázně, hořce krásný (zvlášť v dopoledním baboletním slunci), ale skutečně obrovský. Dojem, že jsme s Kik v předchozím případě prošly "polovinu" areálu, byl mylný, šlo jen o nepatrnou část. A mimo to, stativ je tak trochu prokletí: nejen, že se jím můžete odstrkovat, ale taky si díky němu přinesete domů mnohem víc použitelných fotografií. Sbohem, rychlé rozhodování; vítejte, stovky obrázků, co nedokážu smazat. Těší mě.

.zelené dveře a další příhody z opuštěné továrny

Opuštěná továrna Vitka

Náš příběh začal v údolí řeky Svitavy na hranici Čech a Moravy. Ačkoli spojení s Brnem zajišťuje hlavní vlaková linka, vystupujeme v sobotu ráno na úzké nástupiště prakticky samy. Trať v tomto místě je víceméně souběžná s povodím řeky a vstupní brána do areálu bývalé továrny Vitka, mediálně s oblibou nazývané "Schindlerova továrna", je jen pár desítek metrů od železniční zastávky. Na satelitní mapě můžete ještě pořád vidět původní zástavbu, která byla podle Jirky Kaliny relativně vcelku (a dokonce hlídaná) ještě v roce 2011. Dnes už do prostoru ční pouze rozhlodané štíty nejvyšších budov a zbytek se pozvolna rozpadá. Majitel údajně zmizel. Netřeba dodávat, že původní plán obce Brněnec vytvořit zde muzeum se nikdy neuskutečnil.

Přihlásit se k odběru RSS - Vitka